Úložiště energie v podobě bateriových zásobníků se stávají klíčovým prvkem energetiky. Už se nejedná jen o sluneční a větrnou energii. Za udržení stability skrze baterie něco zaplatíme.
Potřebujeme rezervu
S nástupem obnovitelných zdrojů se z každého kopce a střechy stávají elektrárny. Jenže jak slunce, tak vítr mají své limity. Když se obloha zatáhne či přestane foukat vítr, potřebujeme určitou rezervu. Tu zajišťují velkokapacitní baterie, z kterých se pomalu ale jistě vytváří nepostradatelné články energetického koloběhu. S rostoucím významem do nich investuje čím dál více movitých magnátů. My jako spotřebitelé je nakonec zaplatíme a to v ceně elektřiny.
Důležitost bateriových úložišť
Obnovitelné zdroje dodávají energii nepravidelně. Do baterií se ukládají přebytky pro okamžiky, kdy elektřina chybí a potřebujeme ji mnoho. Díky tomu můžeme zachovat stabilitu napětí a frekvence v síti. Kdyby došlo k malému výkyvu, může dojít k nežádoucímu výpadku. Pomoci chytrých technologií dokáží bateriové úložiště reagovat v rámci milisekund.
V Německu a dalších zemích, kde nalezneme větší podíl fotovoltaik a větrných elektráren, roste zájem o tyto úložiště. Jejich provoz se pro investory stává velmi výnosný, protože za stabilizační služby dostávají od provozovatelů sítí dlouhodobé smluvní platby. Pro běžné uživatele to ovšem znamená, že cena elektřiny bude zahrnovat i tyto náklady.
Očekávaná regulace
Během následujících letech lze očekávat výrazný růst poptávky po bateriových úložištích i v dalších zemích EU včetně Česka. Tuto zprávu rádi uslyší výhradně investoři, kterým se otevírá příležitost, jak vydělat na stabilizaci sítě a pronájmu rezervních kapacit.
Na druhé straně se může stát, že právě konkurence sníží výnosnost baterií. Jak kapacity porostou, trh se přehltí a bez regulace hrozí typický jev, kdy některé investice už nebudou rentabilní. Proto regulační orgány pracují na definování jasných pravidel. Cílem je, aby financování zůstalo férové pro obě strany.
Foto: Freepik, zdroj: Seznamzpravy, Solarpowereurope
