Podzim – čas sázení živých plotů

Foto: Unsplash.com

Živé ploty jsou nedílnou součástí velkých zahrad. Pokud nemáte zájem o to, aby vám soused koukal přes plot a sledoval, co na zahradě děláte, rozhodně byste měli na svou zahradu živý plot zasadit. A podzim je nejen podle odborníků ideální čas na sázení živých plotů. Jestli se máte rozhodnout, kdy zasadit živý plot, jenž by lemoval vaši zahradu, tak teď nebo nikdy.

Živý plot je považován za takovou ochranu, je to nenásilná forma zajišťující soukromí, dokonce funguje i jako protihluková a protipachová stěna, která nepropouští ani prach. Pro mnohé je to však jen dekorační prvek, který lahodí lidskému oku. A jelikož jsou živé ploty stále oblíbenější, stále více lidí je chce pěstovat. Jenže jak na to?

Foto: Unsplash.com

Ještě než se pustíte do pěstování zmiňovaných plotů, měli byste si vybrat, jaký zasadíte. Existují volně rostoucí, taky ploty tvarované. Oba druhy mají své výhody a samozřejmě i nevýhody, jako ostatně všechno na světě. Ať iý si ale vyberete jakkoli, jejich pěstování se příliš neliší.

Koncem léta je ideální čas sázet živý plot

Ideální doba je právě nyní čili období pozdního léta. Nejpozději se doporučuje sázet živé ploty během října.

V jaké vzdálenosti od sebe sázet sazenice

Než dojde k zasazení, kolíky si určete prostor, kde budete sázet. Bude to taková vodící linka, kterou během sázení oceníte mít. Poté jen vyhlubte příkop, který bude hluboký aspoň čtyřicet centimetrů a široký tak osmdesát centimetrů. Z příkopu je třeba odstranit veškerý plevel, který se v něm vyskytuje, poté připravte ideální zeminu, která by měla být bohatá na kompost.

Jak daleko sázet živý plot od klasického plotu?

Mnoho nezkušených pěstitelů řeší logickou otázku – jak daleko od klasického plotu vysázet plot živý? Obecné doporučení je sázet keře do vzdálenosti zhruba jeden a půl metru od plotu. Tato vzdálenost je ale silně závislá na konečném rozsahu již vzrostlé zvolené dřeviny.

Foto: Unsplash.com

Příprava sazenic na živý plot

Pokud se rozhodnete sázet živý plot ze sazenic, měli byste vždy zkontrolovat jejich stav. Ideální je, když si pořídíte rostliny v kontejnereu nebo květináčích. Pokud pořídíte rostlinu s volným kořenovým balem, připravte se na to, že budou náročné na zálivku. Navíc bude déle trvat, než zakoření. Jsou však levnější, což je jejich výhoda.

Až si přinesete rostliny domů, nabízí se otázka, jak daleko od sebe je zasadit. Obvyklá vzdálenost mezi sazenicemi je zhruba třicet až padesát centimetrů, ale vždy se řiďte tím, co vám doporučil prodejce. Při určování vzdálenosti se postupuje dle selského rozumu – rostliny mají být od sebe v takové vzdálenosti, aby začaly spojovat stěny během dvou nebo tří let.

Jaké druhy zvolit pro živý plot?

Pro výsadbu živého plotu lze využít de facto všechny dřeviny. Nejčastější volba bývá mezi tím, zda zvolit stálezelené druhy nebo druhy opadavé.

Stálezelené druhy

Nejčastěji se v našich končinách setkáváme s tisy, jalovci, tújemi či cypřiši. Koupě žádného z těchto druhů vás finančně rozhodně nezrujnuje, jedná se o levné a odolné dřeviny, které navíc poměrně rychle rostou, takže plnohodnotný živý plot můžete mít už za pár let.

Foto: Unsplash.com

Živé ploty z listnatých dřevin

Velké oblibě se těší také listnaté typy živých plotů. Nejčastěji hovoříme o habrech, bobkovišních či ptačím zobu, dále skalník, tavolník, mochna, pámelník, dřišťál, hloh, meruzalka a ze stromů pak javor, buk nebo jilm.

Ivan Blažek

Jsem nezávislý žurnalista a také závislý kutil a pěstitel. Vše, co se kolem domu šustne a stojí za pár slov rád prostřednictvím písmenek sdílím se čtenáři. Rád poradím s financemi, hypotékou, ale i se stavbou domu.