Zahrada není sezónní záležitost. Pokud ji chceme mít jako ze žurnálu, je třeba se o ni aspoň trošku starat i v době vegetačního klidu. Jak pohlídat, aby přezimující rostliny dostaly veškerou výživu, kterou budou potřebovat?
Problémy přezimujících rostlin
Chlorózy na listech, špatné dozrávaní plodů, nezdařené přezimování. Toto vše je vizitkou, že o rostlinu či dřevinu není dobře postaráno. Zeleň trpí nedostatkem klíčových látek, případně nadbytkem látek, které nepotřebuje. Řešení? Podzimní hnojení.
Čím hnojit?
Přezimující rostliny potřebují ze všeho nejvíc draslík, hořčík, fosfor, vápník a bór. Proto používáme hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vysokým obsahem draslíku. Vhodná hnojiva: draselná sůl, dolomitický vápenec (nerost namletý na jemný prášek, vápník se uvolňuje do půdy až 4 roky), superfosfát a kieserit. Pokud nejste odborník, zajeďte si pro hnojivo do zahradnictví, kde vám dostatečně informovaný personál co nejlépe poradí.
Co organická hnojiva?
Pohrdat nemusíme ani organickými hnojivy. Dřív lidé hnojili jen hnojem a zahrada jim prosperovala. Proto klidně na podzim dodejte do záhonů kravský či koňský granulovaný hnůj s rohovinou. Můžete zkusit i granulované slepičince, ty jsou bohaté na fosfor.
Kdy a jak dohnojovat?
Dohnojujeme, když je ještě půda relativně teplá a rostliny zatím neodpočívají, tedy v září, nejpozději v říjnu. Hnojíme nejen kolem kmene stromů a keřů, ale i o něco dál. Jednoduché pravidlo? Řídíme se korunou. Jak bohatá a široká je koruna, tak podobně rozsáhlé budou kořeny. Stojí-li rostliny či dřeviny ve svahu, hnojíme trochu výš, i nad rostlinou, aby nedošlo k odplavení hnojiva.
Jak je to s dusíkem?
Tak zrovna dusík přezimující rostliny nepotřebují téměř vůbec. Naopak je pro ně ve vysoké koncentraci až nebezpečný. Proto se dusíkatým hnojivům vyhýbáme širokým obloukem.
Foto: Shutterstock, zdroj: Ovosadba, Ceskestavby
