Moderní bydlení v dřevostavbách má své výhody, ale i nevýhody

Rozhodli jste se konečně odejít z pronájmu a postavit si vlastní domeček na krásném pozemku? V současné době se vám nabízí mnoho způsobů, jak si vysněný příbytek postavit. Můžete si postavit nízkoenergetický dům, pasivní dům, také klasickou cihlovou stavbu a nebo dřevostavbu.

I když si lidé dříve mysleli, že dřevěné stavby patří do historie, dnes si to naštěstí myslí jen málokdo. Dřevostavby jsou moderními příbytky, pro něž se rozhoduje celá řada z nás. Důvodem stále vzrůstající atraktivity dřevostaveb jsou jejich výhody. Ale pozor. I dřevostavby mají své stinné stránky.

Krátká výstavba

Přední výhodou dřevostaveb je zejména jejich velice rychlá, respektive krátká výstavba. Oproti cihlovému domu, jenž se staví i dlouhé roky, jsou dřevostavby postavené v průběhu několika měsíců. Realizace dřevostavby se totiž v zásadě obejde bez tzv. mokrých procesů.

Mokré procesy zahrnují výstavbu přímo na místě s využitím tradičních konstrukčních postupů a materiálů zahrnujících maltu a cihly, případně. tvárnice či železobetonové konstrukce. Nevýhody tohoto způsobu realizace staveb nastávají zejména v zimních měsících, kdy malta či beton nemusí kvůli nízkým teplotám vytvrdnout dle našich požadavků. V praxi se tento problém řeší buď umělým vyhříváním staveb, což je nákladné a nebo úplným přerušením stavby, což je rovněž nákladné (protože čas jsou peníze).

– L. Svoboda a kolektiv: STAVEBNÍ HMOTY

Realizace dřevostavby probíhá takzvanou suchou cestou. Suchý způsob vychází z předpřipravených (prefabrikovaných) dílů, které se připravují typicky v dílně a samotná konstrukce stavby pak vypadá jako jakási „skládačka“ a provádí se přímo na stavební parcele, kde tedy dochází k montáži a kompletaci celého díla.

Lepší využití prostoru

Oproti klasickým zděným stavbám disponují dřevostavby výrazně tenčími prvky obvodové konstrukce (také nazýváno jako obvodový plášť). Rozdíl mezi vnějším obvodem domu a vnitřní užitnou plochou danou právě obvodovým pláštěm je tak u dřevostaveb daleko nižší nežli u staveb klasických a tím se dostává koncovému uživateli stavby více využitelného prostoru při zachování ekvivalentní zastavěné plochy. V případě dřevostaveb hovoříme o efektivnějším využití zastavěného prostoru.

Dřevostavby šetří náklady spojené s energiemi

Pokud jste si mysleli, že dřevostavby jsou nejméně výhodným řešením, není to tak. Dnes lze postavit i nízkoenergetické či pasivní dřevostavby, což znamená, že i dřevostavby šetří náklady spojené s energiemi.

Často se udává, že dřevostavby nedosahují ani zdaleka takových tepelně akumulačních vlastností, jako klasická zděná stavba. To je samozřejmě fakt daný jednoduchou fyzikou. Je ale otázka, zda na to nahlížet jako na pozitivum nebo spíše negativum.

Dřevěné domy vzhledem ke svým nízkým tepelně akumulačních vlastnostem lze velmi snadno a rychle vytopit na požadovanou teplotu. Díky moderním způsobům regulace teploty může být i udržování požadovaného tepla energeticky výhodné. Vždy je totiž efektivnější a také ekonomičtější požadovanou teplotu udržovat, nežli své obydlí vytopit na maximum, odejít na půl dne pryč (netopit) a večer znovu topit na maximum – a to bez ohledu na konstrukci zděnou či dřevěnou. V případě dřevostaveb je však nutné mít na paměti, že nízká akumulace tepla vede v letních měsících velmi často k přehřívání obydlí, jelikož okolní teplo snadno prostupuje do interiéru. Je proto nutné být na to náležitě přípraven s rozumným technickým řešením.

Rizika dřevostaveb

Dřevostavby mají přes své nesporné výhody i několik rizik. Vzhledem k raketovému růstu zájmu o bydlení v dřevostavbách se v posledních letech vyrojilo velké množství firem a firmiček, které nabízejí stavbu dřevostavby. Určitě nebudeme konkrétní, existují ale i takové firmy, které se snaží na trhu konkurovat zejména cenou a to není nikdy dobře. Nízká cena může znamenat nekvalitní vstupní materiály, nevyhovující kvalitu provedení práce a často i problémy s případnými reklamacemi.

V případě investice do dřevostavby je nutné si uvědomit, že přehnané šetření nemůže vést k ničemu dobrému. Investice do vlastního bydlení by neměla být ovlivněna jen cenou. Vlastní bydlení realizujeme povětšinou jen jednou, maximálně dvakrát za život, proto by výsledné dílo mělo stát za to. Chcete-li mít jistotu, že vámi zvolená firma skutečně dodá bydlení potřebných kvalit, je dobré si nejprve zkontrolovat, zda je firma členem Asociace dodavatelů montovaných domů, což lze považovat za jakýsi etalon kvality.

Kvalitní dřevostavba jako papír neshoří

Častý argument odpůrců dřevostaveb je riziko požáru. Všichni víme, že dřevo je hořlavý materiál, na paměti je však nutné mít, že není dřevo jako dřevo. Kvalitně impregnované dřevo, které se v kvalitně zpracovaných dřevostavbách užívá, může dosáhnout i klasifikace A2 – nehořlavý materiál (Klasifikace A2 značí materiál, který považujeme za „nepodstatný příspěvek k rozvoji požáru“) dle směrnice ČSN EN 13501-1 technických norem. Výrobci dnes tvrdí, že riziko vzplanutí moderní dřevostavby je stejné, jako riziko vzplanutí klasického domu.

Když už ale k požáru dojde, nelze ani tvrdit, že dřevostavba shoří rychleji. Dřevo v sobě vždy obsahuje jistou zbytkovou vlhkost, která se při vzplanutí musí nejprve odpařit. Tímto jevem je dům vlastně svým způsobem od požáru po jistou dobu chráněn.

V případě kvalitně „poskládané“ konstrukce nemusí dojít ani k rychlému zbrocení stavby – zejména hovoříme-li o roubených domech tvořených kulatinami. Do jednotlivých impregnovaných kmenů proniká oheň jen do hloubky několika málo centimetrů (samozřejmě v závislosti na rozsahu požáru). Zbylá část průřezu kmene si zachovává svou pevnost i po delší dobu hoření. Oproti železobetonovým konstrukcím nedochází vlivem požáru o vysoké teplotě k roztažení materiálu a celkovému rychlému zborcení konstrukce, která má pak fatální důsledky. Všichni jistě máme na paměti tragický případ 11. září 2001.

Zdroj: ČSN EN 13501-1 – Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb, L. Svoboda a kolektiv: STAVEBNÍ HMOTY.

Foto: Unsplash.com, Pexels.com.

Tereza Čierníková

Má práce je zároveň mým koníčkem. Psaní článků však není mým jediným hobby. Miluji také sport, čtení a turistiku, respektive cestování obecně. Ve volném čase se věnuji seberozvoji, jelikož vím, že pořád je co se učit.

DISKUZE