50 let na dům nikdo nesáhl. Citlivá rekonstrukce dala za vznik modernímu bytu s vlastní zenovou zahradou

Po zničujícím hurikánu byla na ostrově v Oceánii postavena nová extrémně odolná budova školy

Starý dům postavený původně v oblíbeném viktoriánském stylu s typickou fasádou z režného zdiva stojí v populární rezidenční lokalitě na západě Londýna. Ve chvíli, kdy jej noví majitelé koupili, byl po celých 50 let neudržovaný. A stejně jako většina domů v tomto tradičním stylu již neodpovídal současným nárokům na bydlení.

Jeho interiér byl rozdělen na malé a tmavé místnosti – domy jsou zde směstnány velmi těsně vedle sebe a tak v přízemí chybělo denní světlo. Cílem projektu tedy bylo kromě rekonstrukce interiér přízemí i zvětšit a prosvětlit, zároveň ale zachovat jedinečnou atmosféru.

Trellik Design Studio navrhlo proměnu zašlého tmavého přízemního bytu na světlý prostorný domov v současném stylu s prvky japonského a skandinávského designu. Přední část domu směřující do ulice prošla renovací, ale jinak byla dispozičně zachována a využita pro ložnici a hygienické zázemí. K nepoznání se změnil prostor v zadní části. Ta byla protažena přístavbou do dvora, který k domu náleží, a lehce rozšířena i do boku. Tam vznikl v návaznosti na dlouhou chodbu průhled skrz celý dům – od hlavního vchodu až na zadní dvorek.

Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

Do nového bytu se vstupuje skrz vstupní halu s dostatkem denního světla a přímým výhledem až do zahrady. Přístavba k původnímu půdorysu vytvořila prostorný obývací prostor s poměrně hlubokou dispozicí, která je ale prosvětlena díky úzkým oknům umístěným vysoko pod stropem. Skrz ně je vidět obloha i vedlejší dům s klasickou fasádou z režného zdiva.

Směrem do dvora je prostor plně otevřen velkými francouzskými okny, díky kterým lze obývací prostor efektivně propojit s exteriérem. Veškeré úložné prostory jsou řešeny formou vestavěného nábytku v co nejjednodušších formách a neutrálních barvách a tak interiér dostává čistou atmosféru laděnou do skandinávského stylu.

Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

V rohu místnosti jsou umístěná kamna, která zajišťují teplo v chladnějších obdobích. Jsou součástí stěny s vestavěnými úložnými prostory, pohodlnou polstrovanou lavicí a kuchyní. Tato stěna je provedena v černé barvě a je to nejvýraznější prvek interiéru. Horní kuchyňské skříňky, které jsou do ní zasazené, s ní kontrastují svým dekorem ořechového dřeva, ze kterého je vyroben i kuchyňský ostrůvek.

Kromě černé stěny je jinak interiér velmi světlý, převažuje v něm bílá barva a dřevo, a tak mu tento odvážný prvek neubírá na světlosti. Má také akustickou funkci. Působí jako izolační bariéra stěny přilehlé k sousednímu domu, což je velmi žádaná vlastnost – obzvlášť v hustě zastavěných oblastech, mezi které tato londýnská čtvrť patří.

Celá přístavba je zvenku obložena vertikálně orientovanými dřevěnými prkny ošetřenými speciální úpravou, která jim propůjčuje ohořelý vzhled. Odstín a patina dřevěné fasády ladí s černými truhlářskými výrobky v interiéru i s tmavou cihlovou fasádou staré části domu. Zároveň se jedná o materiál odolný vůči povětrnostním podmínkám a i za nějaký čas si bude stále držet stejné estetické vlastnosti.

Z boční strany bylo přízemí oproti původnímu půdorysu domu rozšířeno o prosklenou část, která vytvořila prostor pro jídelní stůl přímo pod střešními okny a tak se toto místo stalo nejslunečnějším místem v bytě.

Díky přístavbě k tradičnímu viktoriánskému domu vznikl moderní byt s vlastní zenovou zahradou

V zadním dvoře vznikla naproti původnímu domu ještě jedna malá samostatná budova. Jejím účelem je skrýt nevzhledný dvůr na sousedním pozemku a zároveň vytvořit pracovnu, která slouží i jako pokoj pro případné hosty. Tato zahradní budova je stejně jako hlavní část obložena tmavým opáleným dřevem a je prosklenou stěnou otevřena směrem do dvora. Tam, mezi oběma budovami, vznikla malá zahrada v japonském stylu – minimalistický prostor s křivým stromem a klidnou harmonickou atmosférou.

Rekonstrukce tohoto domu s historickou tradicí mu neubrala na autentičnosti a neuškodila jeho identitě. Bytu v přízemí naopak dodala dostatek prostoru, světla i úložných prostor v minimalistickém interiéru vizuálně i fyzicky propojeném se soukromou zahradou.

Fotografie: Katie Edwards (caukinstudio.com).

Barbora Frumarová